Jdi na obsah Jdi na menu
 


Letos bude 28. prosince Smečno městem již 500 let!

17. 1. 2015

V roce 2002 jsme si připomněli 750 let o první písemné zmínce a existenci vsi Smečen. V r. 1252 držitelem vsi byl Boleslav ze Smečna, který v roce 1284 až 1287 se stal nejvyšším sudím Království českého. V letošním roce připomínáme další důležité výročí z doby minulé tj. povýšení vsi Smečen majestátem krále na město.

Část vsi Smečen v r. 1416 a druhou část v r. 1418 koupil Markvart z Martinic a tím začala historie Horního a Dolního Smečna spojená s rodem Martiniců, jednou z nejvýznamnějších dynastií v Čechách později Clam-Martiniců, kteří vlastnili zámek a panství celých pět století.  

V r. 1510 požádal Hynek Bořita z Martinic (1470-1523) vykonávající v letech 1510 až 1522 vysoké funkce např. přísedícího u soudu, hejtmana kraje Slánského, místopurkrabího pražského, nejvyššího maršálka dvoru a později i nejvyššího sudího království Českého, krále Vladislava II. Jagellonského o povýšení vsi Smečen. Majestátem z 26. května 1510 jím uděluje znak (základem znak Martinický) „na štítu červeném dvě lekna bílá a přes každého lva červený strych“ a mění Smečen na Muncifaj. S povýšením na městečko dána nová práva. Právo svobodného provozování řemesel, právo hrdelní (vlastního kata městečko nemělo a dojížděl kat ze Slaného nebo z Prahy a nebylo téměř využíváno), právo trhové – pravidelné pořádání pátečních jarmarků a výročních trhů na sv. Jiří, sv. Havla a v den svátku Nejsvětější Trojice a osmi dní následujících.

Jen o pět let později stejný král povýšil městečko na město majestátem s datem 28. prosince 1515, s právem města Slaného a jiných královských měst tj. právem obehnat město hradbami, branami, věžemi a pečetit červeným voskem. Polepšil městský znak „lvi-štítonoši dostali na hlavy koruny a na nohách zlaté pazoury“ - letopočet 1515.

Od r. 1510 je část Horní Smečen se zámkem, farou, kostelem a hospodářskými panskými budovami dále uváděn Smečen - Smečno. Dolní část městečko a později město Muncifaj. Patrně je to zkomolenina latinského Mous Fagi – Buková hora.

Muncifaj bylo poddanským městem, jeho obyvatelé odváděli vrchnosti určité dávky a robotovali na panském hospodářství. Trvale usedlých však bylo málo a k panství patřily i osady, vesnice nebo jen části v celém okolí. Martinicové však cílevědomě v rámci svého šlechtického postavení vytvářeli rezidenční město Muncifaj. Byla to jen široká ulice - dnes náměstí ukončena branou Slánskou, na západní straně branami spíše fortnami Ledeckou a Kačickou. Uprostřed náměstí stála radnice. Vstup do města byl jen branami.

V r. 1602 Jaroslav Bořita z Martinic věnoval městu stříbrné pečetidlo a vydal radním majestáty Vladislava II. a Rudolfa II., které byly uchovávány v zámeckém archivu. Listiny však shořely při velkém požáru v říjnu 1639 založeném švédským vojskem, při kterém lehlo popelem téměř celé město s radnicí.  Duplikáty získali muncifajští radní po dlouhých průtazích až v r. 1684 zásluhou tehdejšího nejvyššího purkrabího Bernarda Ignáce z Martinic. Dnes jsou uloženy v SOkA na Kladně.

Až v r. 1882 městská rada požádala o navrácení původního názvu Smečno (podle kronikáře „češtější“ název), kterému bylo vyhověno a celé město se zámkem se jmenuje SMEČNO.

Označení „město“ se po letech záhadným způsobem vytratilo a obecní zastupitelstvo obce Smečna rozhodlo na svém zasedání 26.3.1992 požádat podle § 2, odst.2, zák.č. 367/90 Sb. vládu České republiky o jmenování obce Smečna městem. Vláda ČR na svém zasedání 6.5.1992 doporučila předsednictvu ČNR, aby obec byla opět městem a ČNR usnesením č. 969 z 96. schůze 4.6.1992 vyhovělo žádosti o určení obce městem, jehož název byl neoprávněně odejmut a stanoví, že Smečno se stává městem se všemi právy a povinnostmi, které městům náleží a přiznán „statut města“, které mělo od r. 1515 a nikdy nekleslo na úroveň vsi. Kriterium byla velikost sídelního celku, hospodářský a kulturní význam, ale i historický vývoj sídla. V tomto roce mělo město Smečno kolem 1800 obyvatel.   

Za Spolek přátel Smečna a širého okolí – E.Ničová