Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie jednotlivých domů

13. 3. 2016

Život obyvatel Smečna.

Obyvatelé Smečna a od r. 1510 do 1882 přejmenovaného na Muncifaj se živili prací na polích, měli pole ve vlastnictví i pronajatá od Martinice. V letech 1510 až 1524 byl pravděpodobně postaven pivovar Hynkem Bořitou z Martinic a lidi pracovali při vaření piva, ale také na dvou chmelnicích poblíž města. Těžký život závislý na úrodě z políček a zahrad trval několik století. Řemeslníci živořili ve svých domech a doplňovali živobytí z úrody z polí. Až s objevem uhlí na Kladensku a panství smečenském v r. 1870 se začalo město více rozšiřovat a i řemeslníků přibývalo. V tomto roce zde žilo ve 162 domech 1.490 obyvatel a k městu patřily osady Kopanina, Ovčín a Nazaret (nyní část Svinařova). Nejvíce obyvatel zde žilo v r. 1910 ve 293 domech 3.083 lidí! Dostavovaly v mezerách domy Na Bambouze, K rybníku, pokračovala ulice ke Svinařovu, otevřela se ulice z náměstí Na Bok a zde také začala stavba svépomocných dělnických domků, přibyly dělnické domy za děkanstvím (dnes ul.Komenského a část 5.května) a v Přelícké ulici.

Zajímavá je historie některých domů, jejich obyvatel.

Domy pod zámkem patřily hraběti Clam Martinicovi - čp. 2 „na schodech“ obýval v r.1870 zahradník J.Makovský s manželkou Annou a třemi zahradnickými pomocníky. Později ředitel v důchodu Ant.Čepelák s rodinou. V r. 1910 v něm žilo 33 osob! V tomto období v domech žilo neskutečné množství lidí, v jedné místnosti se mačkalo 5-7 lidí. Hrab.C-M v té době patřilo devět domů v podzámčí a na náměstí.

Na náměstí v čp. 7 žije již od r. 1870 dle sčítacího archu rodina Františka Zvědínka, ten byl řeznický mistr a ve třech bytech žilo 11 lidí. Před 40 lety Fr.Zvědínek v domě měl dílničku a vázal zde knihy. V současnosti po opravě domu v něm bydlí jeho vnuk. – Zajímavost – v domě se narodil malíř a krajinář Ferdinand Herink Hanuš a jeho otec pracoval jako duchodní u hrab.C-M.

Náměstí čp. 9 v r. 1870 je uváděn jako bývalá „špitálnice“ a žil zde J.Holfeld ext.hraběcí lesní tanaton a v r. 1890 v „chudinské obročnici“ žilo 11 lidí. Po 20 letech zde byly zřízeny byty pro úředního správce a zaměstnance panství.

Náměstí čp. 11 v r.1890 žil ředitel a komisař na panství Fr.Valeš s manželkou a služkami a v druhém bytě kočí M.Šupík s rodinou. Po roce 1948 byly v domě

kanceláře Státního statku a dva byty. Ještě v r. 1960 byl na domě martinický znak. V restituci dům získala vnučka bývalého majitele a dům prodala.

Náměstí čp. 12 – radnice – Na tomto místě stál dům již v r. 1573, kdy ho kupuje Jiřík Kovář za 219 kop.míš. a splácí ho.V r. 1650, kdy dům byl „spálený po ohni v r. 1639“ v něm žijí potomci J.Kováře. Sousední pozemek vlastnil C-M a daroval ho městu na stavbu nové radnice po r. 1800, kdy byla původní uprostřed náměstí zbourána pro zchátralost. Původní radnice byla malá a nevyhovující. Až v r.1870 byla celá radnice zbourána a zůstaly jen obvodové zdi a za 6700 zl. vystavěna nová. Sbírka vynesla 500 zl. a hrabě dal dřevo (trámy)na vazbu za 668 zl. Vysvěcena 8.9.1870 kaplanem Jos.Kandlerem. Následovala přestavba střechy a zrušení úžlabí od náměstí na severní stranu a nová s hřebenem k náměstí. V r.1875 postaven a zřízen zde „špitál pro městské chudé“. V r. 1886 rozšířena na severní stranu. V r. 1910 v ní žilo 13 lidí (hostinský, obecný strážník) V roce 1924 při opravě radnice stavitelem V.Müllerem vsazen nový erb od štukatéra Jana Brabce z Roudnice. V přízemí byl hostinec v nájmu manž. Kouklových, v patře knihovna besedy Palacký, městská rada, sál pro zábavu a cvičení Sokola, kolem r. 1935 se zde učilo. Hostinec byl do r. 1945 a od dalšího roku poštovní úřad. Další nová stavba na severní stranu byla v r.1950 svépomocí, v přízemí garáže pro hasiče a v patře společenská místnost. Vzhledem k přestavbám dům není kulturní památkou, ale je v památkové zóně města.

Náměstí čp. 15 – zápis o domě je v r. 1613, kdy s povolením Jeho Milosti dům frejmarkem Matyáš Chmelovec od P.Linharta za 550 kop míšenských držel. Později je zmínka, že k domu patřilo 60 korců polí, 4 krávy, 3 svině plemenné, dva vozy a dvoje brány. V r. 1890 v domě žilo 15 lidí a v r. 1910 je vlastníkem Otokar Svoboda, hodinář a dcera Marie, kteří se sem přistěhovali z Malé Kvíce. Po roce 1955 v domě byla provozovna krejčovství Drobných provozoven Smečno, kde šily čtyři švadleny. V přízemí je nyní prodejna starých oděvů.

Náměstí čp. 17 – Původní přízemní dům zbourán v r. 1893 pro MUDr.Juliuse Teubla obvodního lékaře. Přestavba o II. patro byla v r. 1937 pro MUDr. Fr.Topku, který s manželkou zahynul při důlním neštěstí na dole Schöller v r.1945. Po něm v domě žil MUDr. J.Parpel s rodinou. Přestavbu a přístavbu na cukrárnu provedl nový majitel a zařídil zde cukrárnu.

Náměstí čp. 18 – přízemní dům měl vjezd z vedlejšího rohového domu čp. 19. Po II.světové válce v domě měl Fr.Hrdlička kadeřnictví a vstup byl z náměstí.

Zbouraný dům čp. 19 – Dům v r. 1637 zcela vyhořel a to se opakovalo i v r. 1692. V r. 1910 v 10 bytech žilo dokonce 52 lidí a majitelkou byla Alžb.Stránská. Na dvoře měl dílnu kolář, v bytech bydleli švadlena, zedník a zeměděl. nádeníci. Po roce 1945 byla v přízemí prodejna Baťa, kde prodával p. Bláha, který také opravoval boty ve svém bytě. Dům byl společně s navazujícím domem zbourán asi v r.1972, aby se rozšířila silnice ke Přelíci a čp. 19 obdržela stavba pavilonu Domova Pod Lipami v zámecké zahradě v r. 1986.

Náměstí čp. 20 – zmínka je v r. 1599, kdy měl hodnotu 160 kop a krejčí Jiří Jelínek jej splácel do r. 1628. V r. 1650 byl dům „pohořalý a pustý“ a skrze prošacování p.purkmistra konšelův města Muncifaje za 100 kop míš. Se ujal T.Hylla Družecký. Bylo to hospodářské stavení, ke kterému patřilo pole. V r.1880 zde byly tři byty a v pachtu J.Rozbořil měl hostinství. V r. 1898 je majitel Fr.Bakalář, který na dvoře přistavil chlévy, řezárnu a byl i hostinským. Po r. 1917 byl ještě řezníkem a z okna na náměstí prodával vepřové a hovězí maso a zabíječkové pochoutky. V r. 1930 přistavěl jatka a stížnosti sousedů se jen hrnuly. Kolem r. 1960 byla v přízemí domu provozovna holičství a kadeřnictví patřící pod Místní hospodářství Smečno. Od r. 1967 dům patří novým majitelům.

Náměstí čp. 21 – v r. 1869 uváděno spojení s domem čp.22. V tomto domě žil někdy kolem r. 1515 komorník krále Jindřich Bořita Martinic. Na domě byl upravený znak Martiniců a v r. 1932 dle starého opět byl do domu vsazen. V základech a zdech jsou zbytky původního domu (čp.21), který v r. 1750 nechal opravit František Michal Martinic. V r. 1890 v domě v 5 bytech žilo 20 lidí, J.Hain obchodník s kůží, A.Franc pošmistr a A.Holfeldová hokynářka. Kolem r. 1930 se domu říkalo u Hainů, podle majitelů a v přízemí byl malý krám. (Zaniklé čp. 22 získal dům M.Dudka v Přelícké ulici.) Po r. 1995 byla v domě provozovna kadeřnictví a později přestěhována do čp. 103. Noví majitelé zřídili v přízemí provozovnu Bufítek s vývařovnou a Non Stop s herními automaty. V patře jsou byty.

Náměstí čp. 23 – byl dříve hostincem U krále Otokara a patřil Čebišovým již v r. 1890. Ukončení hostinské živnosti bylo v r. 1952, v patře sál přestavěn na

byty a dům vlastnilo Meliorační družstvo, které smlouvou je převedlo na MNV Smečno na Svazarm. Užíváno dříve jako loutkové divadlo, později Svazarm, Pionýr a ČSM. Od r. 1988 prodejna Domácích potřeb elektra a od r. 1993 nájemce fi.Vorlíček a od r. 2001 je i majitel domu. – Zajímavost v r. 1880 v domě bydlel Josef Moravec, nar. 1816 v Muncifaji, hostinský, který na společenských akcích sbíral peníze na stavbu Národního divadla. Jeho syn byl inženýr na železniční dráze.

Náměstí čp. 24 – Majitelem domu v r. 1593 byl M.Smolík a od r. 1613 jeho syn Jiřík, hodnota domu byla 246 kop míš. Na jednopatrovou budovu navazoval další přízemní dům (čp.162) a spolu s domem čp. 25 byl společný vchod a také vjezd do zahrady dalšího majitele. Takovéto služebnosti byly zde časté a přes dvory a zahrady se chodilo do polí. Klenuté místnosti a 95 cm silné zdi dokazují stáří domu. V r. 1910 vlastníkem domu byl Al.Zimerhakl a měl zde cukrářství. V r. 1976 zakoupen dům městem po manželích Kleinových a přestavěn na knihovnu a v listopadu 1977 přestěhována knihovna z MNV. V r. 1983 dána nová okna, fasáda a kazetový strop v I. patře. Po r. 1991 přestěhována knihovna do školy Na Boku a dům pronajat a zřízeno železářství. Později prodán dům na prodejnu drogerie. – Zajímavost – v domě při sčítání v r. 1880 žilo v 6 místnostech 25 lidí.

Náměstí čp. 25 – první zápis je o koupi domu P.Kalousem v r. 1604 za 320 kop míš. V r. 1650 byl dům pohořalý a pustý a obci na něm vázla pohledávka, tak prodán V.Růžičkovi jen za 50 kop míš. V r. 1880 jsou v domě 4 byty a 8 lidí, posel na poště, vlastník polního hospodářství a posluhovačka. V r. 1910 je vlastníkem V.Kraus sedlář a nájemce Dominik Herman dělník v sedlářství, který sedlářství a dům později vlastnil. Noví vlastník zřídil v přízemí malý obchůdek, nyní zavřen.

Náměstí čp. 26 – První zmínka je z r. 1594, kdy nový majitel Fridrich Tkadlec dům koupil za 71 kop míš. I dle následujících cen byl dům malý a ve špatném stavu. Po přestavbě v r. 1890 jsou zde již 4 byty a v nich žilo 26 lidí, muži pracovali jako horníci, nádeníci a zeměděl. pomocníci. – V r. 1956 byla v přízemí zřízena prodejna Kovomat, která měla sklad v domě čp.29 v bývalé pekárně. Po r. 1990 byla zde zřízena majiteli prodejna ovoce a zeleniny.

Náměstí čp. 27 – typický dům pro náměstí, tj. úzký a protažený na severní stranu. Přes stodolu se procházelo do zahrady. V r. 1880 ve dvou bytech bylo 10 lidí. Např.K.Mayer měst. úřední tajemník a E.Tomsa mistr lazebník. O deset let později ve třech bytech se tísnilo 21 lidí, převážně horníci a pomocníci v zemědělství. Později majitelé Čevonovi měli krejčovství a František a Antonín šili slavnostní hornické uniformy a pánské obleky. Krámek byl v přízemí a užíván ještě nedávno jako vinotéka a následně Cvrčovická prodejna pečiva.

Náměstí čp. 28 – opět typický dům úzký, dlouhý a se stodolou. V přízemí bylo hokynářství. V domě v r. 1880 vlastník K.Frič měl pol.hospodářství, dále zde žil kovář a zahradní nádenice. V r. 1890 ve třech bytech žilo 15 lidí.

Náměstí čp. 29 – široký dům přistavený na severní stranu. V r. 1880 dle sčítacího archu zde byly 3 byty a 7 lidí. Majitel Josef Dvořák, nar. 1826 byl od r. 1881 purkmistrem a v r.1889 dostal diplom „nejčestnější starosta“. V r. 1890 již v domě bydlí jen jeho žena a žije z nájmu dalších tří bytů, celkem zde bylo 11 lidí a v r. 1910 dokonce 42 osob, převážně hornických rodin s dětmi. Po I.světové válce patřil dům panu Zvolánkovi a po přístavbě pekárny se zde pekl výborný chléb a pečivo. Na Anenskou pouť si tam hospodyňky nosily upéci pouťové koláčky.

Náměstí čp. 30 – přízemní domek vedle domů v Bráně byl zbourán v r. 1952 (majitel V.Makovec) a na jeho místě postaven jednopatrový dům panem Vlnou někdy v r. 1960. První zmínka o tomto „panském domku“ se uvádí v r. 1655, kdy byl prodán Danielu Hrdličkovi za 40 kop míš. a ten ho prodal Matouši Posledkovi, jinak zvanému Svobodovi za 80 kop. atd. Nejvíce lidí v něm žilo v r. 1880, kdy ve 4 bytech bylo 23 lidí. Majitel A.Votpka mistr krejčovský, manželka porodní bába, dcery švadleny a služky, dále tesař a tesařští pomocníci s rodinami.