V lednu zmenšena dávka mouky a zavedeny lístky na petrolej ½ až 1 litr.Na nádraží úzkokolejky zřízena prodejna uhlí na uhelné lístky. Hrabě Jindřich Clam Martinic dostal nejvyšší vyznamenání „řád zlatého rouna“. Ceny se zvyšovaly a lidi z měst jezdili na venkov a přepláceli potraviny, kterých byl nedostatek. Smečenské dělnictvo se květnových oslav zúčastnilo ve Slaném, manifestovali za osmihodinovou pracovní dobu a za utvoření československého státu. 5.května z hladu přestalo dělnictvo na šachtách okolo Smečna pracovat, došlo k plenění mlýnů a dvorů i u nás Ovčín. 7. 5. přitáhlo vojsko 27. pěšího pluku, aby zamezilo řádění a ochránilo majetek občanstva. Na Smečno a okolí uvaleno „stanné právo“, odjel hr.Jindřich C-M na nádraží za doprovodu četníka. Vypukla hornická stávka, horníci vyzváni k nástupu do práce a vyslovena výhružka a to „trestu smrti provazem“. Na polích se málo urodilo i v minulém roce, pro stálé sucho a v zimě silnýchmrazů. Ovoce bylo drahé 4 K za kilo hrušek a jablek, třešně za 7 K, nedostávalo se přídělů mouky a nepekl se chléb.

    20.10. dohodové státy vzaly na vědomí, že utvořena „Česká vláda s dr. T.G.Masarykem jako ministerským předsedou v  čele a schváleno odtržení se od Rakouska a Habsburské monarchie. 28.10. vydal Národní výbor proklamaci s vyhlášením Československé republiky až do zvolení Národního shromáždění. Po 300 letech byl první den svobody bez pout, první den samostatnosti českého národa. Byla vypsána Národním výborem národní půjčka Svobody ve výši jedné miliardy korun. Město Smečno s obecním zastupitelstvem schválilo upsání      3000 Kor. z kmenového jmění. 3.11. zrušeno šlechtictví a každý příslušník československé armády byl občan. Téhož dne přijeli první legionáři do Prahy. 8.11. uspořádán ve Smečně veliký, slavnostní průvod školní mládež a spolků u příležitosti Bílé hory a osvobození z poroby. Z okna radnice uvítal průvod starosta města A.Čáska, slavnostní řeč promluvil učitel V.Volák a horník J.Renč, jenž bral do přísahy všechny občany, aby byli věrni Československé republice, což shromáždění hromovým „přísaháme“ potvrdilo. Slavnost ukončena národní hymnou Kde domov můj a Hej Slované. Odpoledne byl promenádní koncert na náměstí. Po celý den byl klid práce, při slavnosti prodávány značky ve prospěch vdov a sirotků po legionářích. Hanba Bílé Hory smyta.

    9.11. zákonem prohlášeno, že velkostatky nesmí se zatěžovati ani zcizovati bez svolení úřadů. 11.11. zastaveno na všech frontách nepřátelství, prohlášena republika Rakouská, před tím německý císař Vilém se zřekl trůnu a prohlášeno Německo za republiku. 23.11. byla ve Smečně první schůze zastupitelstva v novém státě Československém, vzdána čest a uctěna památka mužům, kteří se z války nevrátili. Vybráno osm nepoplatných členů na dobu do vypsání nových  voleb. 21.12.1918 přijel po čtyřech letech první president profesor T.G.Masaryk přes hranice do stanice Horní Dvořiště a pokračovala triumfální cesta až do Prahy, kde byl vrchol srdečné radosti a nadšení. Více než čtyři hodiny čekali členové spolků a organizací, kteří zaplnili třídy, kudy se průvod ubíral, aby spatřili tvář největšího muže nové doby, tvůrce československého státu. Bouřlivé provolání slávy bylo i od hrdinů z legií. Před sněmovnou sestoupil president T.G.Masaryk, aby složil slib na ústavu ve sněmovně. Na pozdrav při uvítání dr. Přemysla Šamala, odpověděl president těmito slovy:  „Děkuji Vám za Vaše krásná slova. Pochopil jsem dobře, co jste mně chtěl říci. Buďte jist, že i když bydleti budu tam nahoře, myšlenky a srdce mé zůstanou zde dole. Nezapomenu nikdy, že jsem vyšel z lidu a jsem zde pro lid.“ Druhého dne na hradě Pražském přijal členy NS, aby jim sdělil první poselství. Kéž zdraví provází jej, aby dokonal dílo nesmrtelné, jehož tak šťastně podjal.

Výpis z Pamětní knihy Smečna.

Spolek přátel Smečna a širého okolí – E.Ničová