Revoluce začala ve Smečně již 4.května večer, kdy došla do města zpráva, že v Praze se odstraňují německé nápisy. Zpráva se rozšířila po městě a okamžitě občané strhávali a zamazávaly německé firmy a nápisy.

Ráno 5.května 1945 již kolem 4. a 5. hodiny ranní shromáždilo se na náměstí velké množství občanů. Majitelé domů vyvěšovali československé prapory a také vlajky se srpem a kladivem. Kolem 7.hodiny bylo již město v praporové výzdobě. Obrazy Háchy a Hitlera byly z úřadovny na radnici odstraněny již 4.května večer, ale z nařízení starosty města Josefa Matějky a na jeho nátlak musely být znovu zavěšeny. Druhý den na zákrok revolučního výboru byly definitivně odstraněny. 5.května ráno prošel městem velký průvod lidu s hudbou a po dlouhé době lidi slyšeli naši státní hymnu. Mnohým se v té chvíli zarosily oči.

Téhož dne byla odzbrojena hlídka německého vojska, hlídající německé letadlo sestřelené koncem války u dvora Ovčína blízko Smečna. Dělníci a horníci z kladenských hutí a dolů ustali v práci a sešli se na oslavě i na osvobozovacích pracích.

O vypuknutí revoluce v Praze dozvědělo se naše město 5.5.1945 ve 12,15 hod. z rozhlasového volání na vlně 415 m z Prahy. Zachyceno hlášení, že Pražané za pomoci policie, četnictva a revoluční armády zmocnili se rozhlasu.

Ve Smečně byl ihned ustaven národní výbor s těmito členy: Josef Škrdlant – předseda, Stanislav Veselý – místopředseda, členové Jos.Hort, Jos,Reichl, Mir.Finek, Václav Kára a Josef Dvořák, děkan. Národní výbor se ihned ujal vedení ve městě. Starosta Josef Matějka, který se přihlásil za Němce, byl sesazen a zajištěn.

Bylo zřízeno čsl.vojenské velitelsltví na lesní správě za vedení štáb.kpt. Brzáka, poručíka Rozsívače a nadporučíka Pavla Zlonického. Přistoupilo se ihned k akcím. Byly postaveny překážky na zadržení postupu německé armády v ulicích ke Slanému, Svinařovu, Přelíci, Ledcům, Kačici a všude rozestavěny hlídky. Ulice k Přelíci byla podminována. Naše město bylo střeženo revoluční vojenskou hlídkou, která byla na svých místech ve dne v noci.

6.května bylo hlídkou ve Svinářské ulici zadrženo nákladní auto ze 4 členy německé posádky. Byli na místě odzbrojeni a auto dáno k dispozici národnímu výboru.

7.května v dopoledních hodinách asi kolem 10.hod.vyrazilo německé vojsko ze slánské posádky směrem na Hrdlív v počtu 60 mužů a od Hrdlíva dali se směrem k Třebichovicům. U hrdlívského hřbitova došlo k prudké přestřelce mezi německými vojáky a československými dobrovolníky z obce Hrdlíva. Na pomoc hrdlívským přispěchali smečenští, třebichovičtví a svinařovští dobrovolníci. Asi po dvacetiminutové přestřelce byl odpor Němců zlomen. Na místě zůstalo deset mrtvých Němců a ostatní se rozprchli do okolí a byli pronásledováni. Z řad dobrovolníků byli dva muži zraněni. Při tomto boji padl partyzán Vlastimil Šafránek z Hořovic a je pohřben v Kačici. Více obětí nebylo. Při boji byla poškozena výbuchy ručních granátů a pancéřových pěstí márnice na hřbitově a zničeno několik pomníků.

Naše revoluční oddíly měly plné ruce práce, neboť na všech stranách chytali prchající esesmany z Prahy, kteří byli odváděni a odzbrojováni na velitelství. Hodně z nich se postavilo na odpor se zbraní v ruce. Ti byli na místě zastřeleni a zahrabáni.

7.května vydal revoluční národní výbor vyhlášku o povolání vojenských osob z ročníků 1917-1927 k nastoupení služby.

8.května byl významný den, byla vyhlášena kapitulace Německa. Téhož dne od 9.30 hod. projížděla Smečnem nastupující divize německého vojska směrem od Třebichovic přes Smečno dále k Ledcům a Hradečnu. Bylo to celkem 560 vozů, pancéřů a jiných motorových vozidel. Projíždějící Němci několikrát vystřelili a to ve Svinářské ulici pancéřovou pěstí. Střela dopadla na střechu domku p. Topinky a značně jej poškodila. Vystřeleno bylo i na věži zámecké, kde byla zřízena naše pozorovatelna. Po cestě odhazovali Němci různé předměty např. postroje, vozy, telefonní materiál, řetězy, lana atd. Odhodili vše, co jim bylo na jejich rychlém ústupu zbytečnou přítěží. Tato německá kolona vzala s sebou „národní hosty“, kteří byli ubytováni ve škole.

9. května 1945 kolem 13 hodiny odpolední přijel na Smečno první tank Rudé armády. Posádka rudoarmějců byla místními obyvateli nadšeně přivítána. Potom odjela směrem ku Praze.

Téhož dne prošlo Smečnem větší množství zajatců a uprchlíků doprovázených čsl. vojenskými hlídkami.

10. května projíždělo naším městem více oddílů Rudé armády a naši lidé je nadšeně jako své osvoboditele vítali. Nebylo dne, aby naším městem neprojel oddíl osvobozenecké Rudé armády a lidé ho nadšeně přivítali. Ruští vojáci měli rádi děti. Kronikář píše: Ruský voják? Toť sama dobrotivost a upřímnost. Pro poruchu stál ruský tank u stodol a kolem plno dětí. Rudoarmějci si děti brali do tanku, nosili je v náručí a hojně je obdarovali jídlem. Dokonce dítko dostalo celou uzenou vepřovou kýtu.

Opis z Pamětní knihy města Smečna byl v r. 1963 proveden pro Vojenský historický ústav v Praze.

Za SPSaŠO – E.Ničová