Jdi na obsah Jdi na menu

Procházka Smečno-Šternberk-Ledce

 

    V sobotu 1. října členové Spolku přátel Smečna a širého okolí uskutečnili procházku ze Smečna přes Šternberk do Ledec. Počasí nám přálo a i přes menší informovanost občanů (jen letáčky ve skříňkách) se sešlo u zámku šest členů spolku a sedm občanů Smečna a Ledec.
    U obelisků jsme si řekli něco o historii staveb obelisků v Egyptě ve 14. – 15. stol. před naším letopočtem, o jejich přemístění do Říma a Paříže a umístění i dalších např. na Hradčanech. Často se píše o jejich síle a tajemné moci a zároveň symbol moci a bohatství zřizovatelů obelisků nebo pyrámů. Tyto znalosti vedli i hraběte Jiřího Adama II. Bořity z Martinic k postavení dvou 11 m obelisků z žehrovického pískovce před jeho smečenský zámek. Byly vytesány z jednoho kusu, ale pro velkou váhu a hlavně problémy s dopravou a postavením, byly obelisky rozřezány na několik dílů.
   Jiří Adam II. Bořita z Martinic (majitel smečenského panství a zámku od r. 1685) byl od        r. 1703 nejvyšším dvorským maršálkem, diplomatem a císařem několikrát posílán do ciziny. Stal se vyslancem u dvorů v Anglii, Portugalsku a Itálii. S generálem Daunem a s 8.000 vojskem se v r. 1707 dostal do Itálie a žil tam několik let. Byl místokrálem neapolským a vyslancem papežského a portugalského dvora. Vynikal svojí „neústupností“, a proto papež nechtěl žádného vyslance z Čech. Věřil, že takový jsou všichni Češi!
   Hrabě byl velký milovník umění a nechal zřídit dva postraní oltáře ve smečenském kostele a v r. 1703 přivezl z Říma ostatky sv. Fortunáta a Constantia.
    V r. 1712 vydal nové hospodářské instrukce pro smečenské panství a dvory. Předělal Poddanský řád z r. 1602, který již nevyhovoval. Stanovil počet personálu a proti minulému to bylo zhoršení pro poddané, ale cíl zvýšit rentabilitu panství, kde se pěstoval i len se mu dařil. Zavedl hasičské pohotovosti na dvorech a čtvrtletní vymetání a kontroly komínů, aby nedocházelo k častým požárům.   
    Zemřel v r. 1714 a je pochován v kapli Bořitů v chrámu sv. Víta na Hradčanech.
    V zámeckém parku jsme si řekli o sochách Samsona, Herkulesa, Pomony a Flory od Ignáce Františka Platzera. Při zpáteční cestě jsme si prohlédli jeho nejcennější sousoší Nejsvětější Trojice, které je od r. 1744 před zámkem. V současné době jsou dvě strany značně poničené vandaly, v pískovci jsou vyryty různé iniciály, ulámané ruce a vyškrábané obličeje svatých. Lehko lze najít viníky, neboť okolí navštěvuje mládež, která zde popíjí a o hodnotě díla nemá ponětí.
    U salla terreny jsme se zastavili a řekli si o stavbě od Kiliána Ignáce Dientzenhofera s freskami od Jana Karla Kováře, o skleníku, o zámeckém parku a lipové aleji a cestách ze Smečna. Dále jsme šli podél úzkokolejné tratě, přírodního divadla v Lištici a vyprávěli si o historii a o zániku ochotnického spolku ve Smečně i úzkokolejky v r. 1932. Dostali jsme se do bývalých lázní Šternberk a prohlédli si zámeček a lázeňské domy jen zvenčí a ochutnaly železitý pramen.
                                                                
     Šternberk dříve Bílý Oujezdec.
     V r. 1602 Bedřich z Donína vlastnil Donínské panství vč. vsí Přelíc, Hvězda, Plchov, Hlína a Bílý Oujezdec později přejmenovaný na Šternberk. V tomto roce se Bedřich z Donína oženil se sestrou Jaroslava Bořity z Martinic s 20letou Izoldou. Šťastné manželství však netrvalo dlouho. Po třech letech se jim narodil syn Zdeněk, který však v jednom roce zemřel a v           r. 1605 puklo srdce i Izoldě. Bedřich z Donína odešel na vlašskou pouť do Lorety a cesta ho stála hodně peněz, zadlužil se a panství musel prodat. V roce 1611 Donínské panství koupil jeho švagr Jaroslav Bořita z Martinic.
     V r. 1756 při sedmileté válce se hrabě František Michal Bořita z Martinic se svojí druhou manželkou mladou komtesou Marií Annou ze Šternberka usídlili v zámečku v Bílém Oujezdci a v r. 1758 na její počest ho přejmenoval na Šternberk. V té době odvedl pramen železité vody od rybníka, neboť ještě neznal léčivé účinky vody.
    Až v roce 1800 po zjištění léčivých pramenů byly zřízeny lázně Šternberk.
    Navštívili jsme Malé asijské muzeum a v jurtě nám pan PhDr. Jiří Šíma, DrSc. vyprávěl o Společnosti přátel Mongolska a jejím fungování, o překladatelské činnosti a o přemisťování koní Převalského do Mongolska v letošním roce. Následovala prohlídka výstavní síně s kroji asijských národů. Závěrem jsme hovořili o jeho zájmu o historii Ledec a regionu, o významných osobnostech a návštěvnících lázní.
    Přes Šternberk jsme se vrátili do Smečna a domluvili jsme se, že takové vycházky budeme dělat i v příštím roce. Všichni jsme se něco nového dozvěděli, oprášili se své znalosti a také se navzájem poználi.   
Eva Ničová
 

Statistiky

Online: 13
Celkem: 394316
Měsíc: 7862
Den: 665